Historie městyse

{"joomla.jtext":{"ERROR":"Chyba","MESSAGE":"Obsah zprávy","NOTICE":"Oznámení","WARNING":"Varování","JCLOSE":"Zavřít","JOK":"OK","JOPEN":"Otevřít"},"system.paths":{"root":"","rootFull":"https:\/\/web.laznetousen.cz\/","base":"","baseFull":"https:\/\/web.laznetousen.cz\/"},"csrf.token":"3418281a2f389072f5eb3ecebe32b782","plg_system_schedulerunner":{"interval":300}}

Přeskočit na obsah

Kontakt

Slatinné lázně

Facebook

Oficiální stránky městyse

Městys

Aktuálně

O městysi

Historie

Symboly

Fotogalerie

Zpravodaj

Ke stažení

Projekty

Úřad

Úřední deska

Povinné informace

Vyhlášky, směrnice

Územní plán

CzechPOINT

Kontakt

Informace pro občany

Místní poplatky

Škola, školka

Pošta Partner

Knihovna

Odpady

Důležité kontakty

Volný čas

Kalendář akcí

Kultura

Sport

Služby a zařízení

Infozprávy

Skleněná vila

Vyhledávání

Hledat

Historie městyse

Základní údaje

Kategorie:

Historie městyse

Zveřejněno: 24. březen 2021

Zobrazení: 75

Historie městyse

Městys Lázně Toušeň leží při levém břehu Labe proti soutoku s Jizerou, na plošině v mírném svahu a na valu osídleném již po několik tisíciletí. Z vyvýšené ostrožny byl střežen labský brod a později přívoz na obchodní cestě, křižující zde jiný směr se styky se Střední Asií. Archeologické nálezy zde dokládají mimo jiné kultury řivnáčskou, staroúnětickou a laténskou. Zlatá záušnice, datovaná do doby 3000 let před Kristem, je nejstarším nálezem zlatého předmětu ve střední Evropě.

Slovanské jméno Toušeň odkazuje do 9. - 10. století (

Túšen

souvisí s

tuch

= naděje). Týmž jménem byl označen i pozdější vodní hrádek, postavený na místě níže položeného raně středověkého osídlení. Ve 13. století byla Toušeň s rozsáhlými zálabskými lesy součástí věnných statků českých královen. Toušeňský přívoz je k roku 1293 uváděn v souvislosti s královnou

Jitkou (Gutou)

, matkou Elišky Přemyslovny. Za Jana Lucemburského získal toušeňské majetky i hrádek zástavou rod pánů

z Michalovic

. Roku 1338 Toušeň navštívil tehdejší markrabě Karel, pozdější král a císař

Karel IV

. Za pobytu na Toušeni sepsal rozsáhlou náboženskou úvahu, kterou pak včlenil do vlastního životopisu Vita Caroli v podobě kapitol XI – XIII. Zásahem

Karla IV

. byla pak Toušeň ze zástavy vykoupena pro jeho bratra markraběte

Jana Jindřicha

a listinou privilegií roku 1370 osvobozena od daní. Z místního lomu se v té době vozil kámen do Prahy na stavbu katedrály svatého Víta. Od Janova syna markraběte Jošta získali Toušeň zpět

Michalovicové

Za husitských válek obléhali a obsadili hrádek Toušeň roku 1421 Pražané. Po roce 1468 získal toušeňské statky král

Jiří z Poděbrad

. Počátkem 16. století koupil celé zboží

Jan Pašek z Vratu

, pražský primátor, který v sousedství hrádku vybudoval renesanční zámek. Jan Pašek zemřel na Toušeni v roce 1533. Hrádek a zámek, celé panství s polnostmi a polesím, vinicí, chmelnicí, rybníky a lomem koupil roku 1536 majitel sousedního brandýského panství

Kunrát Krajíř z Krajku

, ale již roku 1547 byly všechny tyto majetky rozhodnutím krále

Ferdinanda I

. připsány České královské komoře. Jejím nákladem byl toušeňský přechod přes Labe opatřen roku 1562 dvojdílným mostem a zámek upraven ve vedlejší rezidenci k sídlu Rudolfa II. v Brandýse nad Labem. Na přelomu let 1606-1607 v toušeňském zámku sídlil nejvyšší štolba a maršálek královského dvora v Čechách

Adam mladší z Valdštejna

. Až do roku 1615 byla Toušeň známa také jako zastávka dostavníků vratislavské pošty, později zde zastavovala pošta slezská.

Za třicetileté války vše přerušili a rozbořili vojáci švédské armády: roku 1639 byly zničeny hrádek, zámek, hospodářské budovy i mosty. Obec byla obnovena pouze jako hospodářský dvůr s kamenolomem a rybářstvím. Teprve roku 1661 je doloženo školní vyučování. Další, samostatný dvůr v Toušeni po obnově před koncem 17. století zakoupil

Leopold Vilém hrabě z Valdštejna

. Na toušeňských pozemcích za Labem byla roku 1777 vysazena nová obec Káraný a v městečku Toušeni roku 1787 na místě osobně určeném císařem

Josefem II

. postavena zděná škola.

V druhé půli 19. století vzrostla známost Toušeně díky Floriánské pouti, poprvé konané v květnu 1852. V roce 1868 zde byl založen rolnický cukrovar a na železnatém prameni, známém od nepaměti, založil

Jan Králík

téhož roku malé lázně. Městys byl postupně obohacen o nový hřbitov (1879), železnici (1883), novogotický kostel sv. Floriana (1890), patrovou školu (1892) a poštu (1893). Po rozšíření o slatinné koupele (1899) přilákaly lázně četné významné návštěvníky, mj. posledního rakouského císaře

Karla I.

, skladatele

Leoše Janáčka

, spisovatele

Josefa Svatopluka Machara

, operní pěvce

Emila Pollerta

Otakara Mařáka

, herce a režiséra

Karla Želenského

, písničkáře

Karla Hašlera

a četné další hosty včetně bratří

Josefa a Karla Čapkových

Roku 1920 byla postavena sokolovna a zřízen biograf, 1939 zřízena mateřská školka. Před válečným nebezpečím ukryl

Jan Werich

v Toušeni část archivu Osvobozeného divadla. Od let 1943-44 se v Toušeni datují četné pobyty

Emila Zátopka

, který se zde později se svou manželkou

Danou

zasloužil o zaměření lázní také na vrcholové sportovce. Za léčebnými kúrami sem tak zajížděli

Jarmila Kratochvílová, Helena Fibingerová, Ludvík Daněk

a četní další –

Jan Železný, Roman Šebrle, Štěpánka Hilgertová, Radek Štěpánek, Ondřej Synek, Martina Sáblíková

. Lázeňské procedury v Toušeni absolvovali i spisovatel

Bohumil Hrabal

a přední herečky

Zita Kabátová

Stella Zázvorková

Roku 1979 byl Toušeni přiznán statut lázeňského místa, 1991 uznán úřední název Lázně Toušeň a 1993 udělen heraldický znak. Vlastní péčí byl roku 1994 postaven Dům seniorů, 1996 čistička odpadních vod a 2000 dokončena plynofikace a postavena lávka přes Labe. Souběžně byla po roce 1994 v někdejším luhu pod Hradištkem zřízena rozsáhlá polabská jezera Malvíny a Mezi mosty, nyní oblíbená jako rekreační cíl a rybářský revír.

[

miscelanea

(výběr):

ad 1293

: "E tabulis curiae regni Boemiae XXV, 225-226"

in:

Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, ed. Jos. Emler, Pragae 1872, s. 697-698;

1370

, Listina dat. 1. 2. 1370, Moravský zemský archiv v Brně, Stavovské listiny A 1, inv. č. 66,

přetisk in:

„Orig. Pergh. A. Sig. abgerissen im mähr. Landesarchive. Miscell. Nr. 55“ ex Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae X, ed. V. Brandl, Brünn 1878, s. 104-105;

ad 1372

: J. Neuwirth: Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues in den Jahren 1372-1378, Prag 1890, s. 167, 168, 184, 229, 272, 274, 275, 278, 279, 284, 287, 292, 312, 314, 320, 349;

ad 1375

: Chronicon Benessi de Weitmil (†1375),

mj. in:

Scriptores rerum Bohemicarum II, ed. J. Dobrovský, Pragae 1784, s. 315,

český překlad:

Beneš Krabice z Veitmile: Kronika pražského kostela, přel. M. Bláhová,

in:

M. Bláhová – Z. Lukšová – M. Nodl: Karel IV. v soudobých kronikách, Argo Praha 2016;

ad 1378

: "Vita Caroli" (†1378)

přetisk in:

Fontes rerum bohemicarum III, ed. J. Jireček, Praha 1878, s. 384;

české překlady:

a/ Karel IV.: Vita Caroli (Vlastní životopis), přel. Karel Hrdina,

in:

Žeň z literatur 33, Praha 1911, b/ Vlastní životopis Karla IV., přel. Jakub Pavel, Melantrich Praha 1946, c/ Karel IV.: Vita Caroli – Vlastní životopis, přel. Rud. Mertlík, CPress 2016, 116, d/ Život Karla IV. přel. Zuzana Lukšová,

in:

M. Bláhová – Z. Lukšová – M. Nodl: Karel IV. v soudobých kronikách, Argo Praha 2016;

ad XIV/XV stol.

: Zd. Beran: Vývoj pozemkové držby rodu pánů z Michalovic, Historická geografie 36/2, 2010, s. 176-194;

ad 1606

: Deník rudolfinského dvořana – Adam mladší z Valdštejna, 1606/1607,

ed.

M. Koldinská a P. Maťa, Argo 1997, s. 129-132, 135-136;

1700

: J. Beckovský: Poselkyně starých příběhův cžeských aneb Kronika cžeská I, Praha 1700, s. 517;

1788

: J. Schaller: Topographie des Königreichs Boehmen X, Prag und Wien 1788, s. 293;

1843

: F. A. Heber: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser I, Prag 1843, s. 223;

1844

: J. G. Sommer: Böhmen XII, Kauřimer Kreis, Prag 1844, s. 264;

1872

: Toušeň

in:

Fr. Lad. Rieger: Slovník naučný IX, Praha 1872, s. 530;

1898

: B. Kautský: Toušeň

in:

Fr. Kneidl: Paměti škol okresu Karlínského, Praha 1898, s. 481-488;

1906

: Pšk. (J. V. Prášek): Toušeň

in:

Ottův slovník naučný XXVI, Praha 1906, s. 616;

1907

: J. V. Prášek: Toušeň

in:

Království české I, Střední Čechy, Praha 1907, s. 56-57;

1909

: Aug. Sedláček: Místopisný slovník historický království českého, 1909/Argo 1998, s. 890-891;

1927

: Aug. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého XV, Praha 1927/1998, s. 170;

1957

: A. Profous. - J. Svoboda: Místní jména v Čechách IV, NČSAV Praha

1957

, s. 170-171, 472;

1979

: J. Špaček: Dosavadní výsledky výzkumu zaniklého středověkého hrádku v Toušeni, Archaeologia historica 4, 1979, s. 119-128;

1997

: vel: Záušnice z třetího tisíciletí je ve střední Evropě unikátem, MF Dnes, roč. VIII, 29. 7. 1997, s. "tři";

2000

: T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri Praha 2000, s. 557-558;

2005

: J. Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech 2, N-Ž, Libri Praha 2005, s. 501-505]

[

regionalia

(výběr): J. V. Prášek: Okres Brandejsský nad Labem, Praha 1875, 50-51; J. Králík: Badeort Tauschim, 16s., Toušeň cca 1908, 16s.; J. V. Prášek: Brandejs nad Labem, město, panství i okres I, Brandýs n/L 1908, 448s., II, Brandýs n/L 1910, 412 s., III Brandýs n/L 1913, 890s.; J. Králík: Lázeňské místo Toušeň, 16s., Toušeň cca 1913, 16s.; Zd. Gutwirth: Toušeň, Naše Polabí IV, 1926, s. 5-7, 18-20, 5; F. Vlasák: O toušeňských lázních, Naše Polabí V, 1928, s. 146-147; J. Špaček: Archeologický výzkum v Toušeni, Muzeum - vlastivěda - kronika, OM Praha-východ 1976, s. 11-12; J. Špaček: Dvě desetiletí archeologického výzkumu, Měst. muzeum v Čelákovicích 1978, s. 3; J. Králík – M. Hartmanová: Toušeň – průvodce místem, lázněmi a okolím, MNV Toušeň 1978, 64s.; 2. vyd. 1986, 68s.; J. Králík: Toušeň a divadlo, MNV Toušeň 1983, 34 s.; J. Králík: Lázně Toušeň – 100 let nové školy, OÚ Lázně Toušeň 1992, 216s.; J. Králík: Lázně Toušeň – sport a sportovci, OÚ Lázně Toušeň 1996, 64s.; J. Králík: Lázně Toušeň v listinách a kronikách, OÚ Lázně Toušeň 2002, 98s.; J. Králík: Městys Lázně Toušeň, ÚM Lázně Toušeň 2009, 64s.; J. Králík: Toušeň v době Karla IV., Okrašlovací spolek Lázně Toušeň 2016, 104s.; ]

Prohlášení o přístupnosti

Povinné informace

Kontakt